Rozhovor s Martou Buriánkovou, Pečovatelkou roku 2017

8. listopadu 2017

Pečovatelka a koordinátorka služby Domov se zvláštním režimem Diakonie ČCE - střediska v Sobotíně, paní Marta Buriánková, byla oceněna v Národní ceně sociálních služeb jako jedna z pětice Pečovatelek roku 2017 v pobytových službách.

G R A T U L U J E M E, M A R T O !

 

Rozhovor s pracovnicí oceněnou v Národní ceně sociálních služeb
8. listopadu 2017 - Rozhovor s Martou Buriánkovou, Pečovatelkou roku 2017

Součástí nominace na Pečovatelku roku 2017 byly otázky poroty. Přečtěte si, jak na ně naše sympatická kolegyně Marta odpověděla.

1. Proč a jak jste si zvolil/a práci pracovníka v sociálních službách?

Když jsem přišla před osmi lety o práci, brala jsem tuto situaci jako příležitost k životní změně. V mládí jsem si dobře rozuměla s  prarodiči. Řekla jsem si, že bych zkusila věnovat se seniorům profesionálně. Jako uchazečka o práci jsem absolvovala kurz pro pracovníky v sociálních službách, jehož praktická část probíhala v Domově pro seniory v sobotínském středisku Diakonie. Už jsem odsud nikdy neodešla.

2. Co Vás ve Vaší práci povzbuzuje, co Vám nejvíce pomáhá, z čeho čerpáte pro svou práci energii?

Bylo pár chvil, kdy jsem ztrácela elán a motivaci do další práce. Tehdy mi vždycky pomohl tým. Sešly jsme se a řekly si, že nemá smysl vzdávat kvůli malichernostem práci, kterou děláme s tím nejlepším vědomím a svědomím. Když jsme tady pro klienty, pro lidi, kteří se bez naší pomoci neobejdou, tak má smysl vydržet.

3. Jaké vlastnosti se podle Vaší zkušenosti nejvíce hodí pracovníkovi v sociálních službách?

Ráda s klientkami vařím a na práci pečovatelky máme oblíbený recept. Jeho nejdůležitější ingrediencí je empatie. Člověk, který by se chtěl pustit do práce s lidmi bez umění vcítit se do druhých, by to měl hodně těžké. Když se k dostatku empatie přidá stejná míra rozhodnosti a pečovatelka navíc dokáže rozpoznat a stanovit hranice své vlastní i ostatních lidí, získáme dobrý základ. Ten už pak zbývá jen okořenit chutí do práce.

4. Představte si, že Vás začínající kolega/kolegyně, žádá o radu, na které tři věci si má dávat při práci pečovatele/ky největší pozor. Co byste mu poradil/a?

Nějaké zkušenosti jsem už nastřádala, takže za sebe bych nové kolegyni doporučila, aby:

  • neztratila úctu k člověku
  • nedopustila, že se pro ni pečovatelská práce stane rutinní
  • sdílela informace s týmem, neboť i zdánlivé maličkosti mohou mít velký význam

5. Co Vám nejvíce pomáhá zlepšovat se ve Vaší praxi?

Jsem přesvědčená, že nejlepší je soustavné vzdělávání, které sleduje trendy v poskytování sociálních služeb. Díky vzdělávání a absolvování odborných stáží se nám postupně daří měnit přístup pečovatelského týmu k práci se seniory s projevy demence. Já a „můj“ tým jsme tak na dobré cestě, která vede od klienta k člověku.

6. Co se Vám ve Vaší práci nedaří? V čem potřebujete poradit a podpořit?

Líbilo by se mi, kdyby potřebná administrativní agenda koordinátorky týmu Domova se zvláštním režimem byla časově méně náročná. Ušetřený čas bych ráda a s chutí věnovala klientům. Ale nemůžu si tolik stěžovat. Hodně mi pomáhá vstřícný tým. Kolegyně nejen, že skvěle plní své role, ale také se mi snaží v rámci svých možností „papírování“ ulehčit.

7. Uveďte vlastní příklad toho, co se Vám ve vaší práci povedlo.

Jako začínající pečovatelce se mi podařilo mít tu čest doprovázet paní klientku v posledních okamžicích jejího života. Ta vzpomínka je velmi osobní a velmi křehká. Jsem za to ráda, že jsem i přes svou malou zkušenost tehdy mohla s paní být a jsem ráda i za to, že ona nebyla sama.


Přečtěte si také rozhovory s dalšími nominovanými pracovnicemi na Pečovatelku roku 2017, paní Libuší Dorňákovou a Hanou Hrachovickou.


Další informace o Národní ceně sociálních služeb - Pečovatel/ka roku 2017 přinášíme zde.