Příběh z Domů na půl cesty v době pandemie

Ještě před uzavřením jsme v Domech zavedli zvýšená hygienická opatření.

Dne 18. 3 2020 došlo v Domech na půl cesty k omezení provozu. V kanceláři jsme přítomni pouze v určité dny a hodiny. Od té doby jsme s klienty i v telefonickém kontaktu nebo přes sociální sítě.

Jak jsme se připravovali v Domech na možnou karanténu?

Na nic jsme nečekali a připravili plán, podle kterého bychom v obou Domech postupovali v případě výskytu nákazy. Zajistili jsme kontakty na dobrovolníky, potravinovou pomoc, stanovili způsob zásobování potravinami a léky pro klienty, zmapovali situaci klientů a jejich připravenost, zařídili jsme větší množství dezinfekce, ochranných pomůcek a další důležitá opatření. Do našich plánů jsme zapojili i klienty, kteří přidali ruce k dílu a ochotně přijali dočasné role údržbářů, zásobovačů drogerie a dezinfekce, zprostředkovatelů telefonování v době možné karantény. Stal se z nás tým v boji proti koronaviru. Těšilo nás, že náš plán byl v souladu s pozdějším vydáním doporučených postupů z Diakonické akademie. Během jednoho dne měli klienti k dispozici šité roušky, a to díky dobrovolnici a pracovnici služby, aniž by to bylo nařízené vládou nebo krajem. Větší množství dalších roušek nám pak pomohlo získat naše středisko v Sobotíně, Maltézská pomoc a Magistrát města Olomouc.

Podezření z nákazy v Domě na půl cesty

Začátkem dubna kontaktovala ve večerních hodinách klientka sociální pracovnici o svém zhoršeném zdravotním stavu. Konkrétně si stěžovala na dušnost a kašel. Díky naší přípravě dívka věděla na koho se má obrátit a jak se v takovéto situaci zachovat. Ráno ihned kontaktovala praktickou lékařku a byla vyslána na testování Covid-19. Jako včelky jsme se již od brzkých ranních hodin připravovali na možnou karanténu celé služby. S obrovskou úlevou jsme v odpoledních hodinách pozitivní zprávu o negativním výsledku testování. I přesto byla v Domě domluvena zvýšená hygienická opatření a klientka se izolovala od ostatních do výsledku druhého testování. Po celou dobu jsme klientku maximálně podporovali. Na srdci nás zahřála smska, kterou nám dívka po dvou týdnech poslala. Výsledek druhého testování dopadl skvěle a v ten moment jsme si mohli oddechnout.

Jak mladí klienti Domů na půl cesty zvládají a vnímají toto nelehké období? 

A než zazvoní zvonec a příběhu bude konec, dejme slovo ještě vedoucí služby, Lence Němečkové:

Příběh vznikl díky spolupráci Lucie Ambrozové a Lenky Němečkové s klienty Domu na půl cesty :)