Prvomájový příběh

1. května 2019

Jsou to již čtyři roky, co jsem nastoupila jako pečovatelka do Diakonie v Sobotíně. Práce se seniory mě neskutečně nabíjí pozitivní energií. Každý den je jiný, každý den má své téma. Podobně jako dnes. Je svátek 1. máje.

Můj prvomájový příběh
1. května 2019 - Prvomájový příběh

Celou předchozí noc jsem přemýšlela o tom, jak nejlépe oživit seniorkám vzpomínky na jejich vlastní prvomájové zážitky. Rozhodla jsem se pro jednoduchý symbol, známý všem, kteří se kdy účastnili prvomájového průvodu – vyrobím mávátka.

Po dobrém svátečním obědě jsem doprovodila seniorky do parku. Usadily jsme se na lavičky a já jsem přivedla hovor na májové téma. Co se které z přítomných dam vybaví? Okamžitá reakce byla: mávátka! Měla jsem radost, že jsem se trefila a rozdala dámám mávátka. Jedna přes druhou se rozpovídaly o tom, jak chodily do průvodu. Slavnostně se ustrojily a celý den trávily s dětmi a manžely. Začaly si vybavovat překvapivé detaily. A samozřejmě si vzpomněly i na to, že je manželé museli políbit na 1. máje pod rozkvetlou třešní. V tu chvíli jsem neodolala a vytáhla z kapsy útlou básnickou sbírku. Předčítala jsem seniorkám úryvky z Máchova Máje. Všechny reagovaly velice spontánně a každá svůj „Máj“ prožívala po svém. Když jsem dočetla, zavládlo ticho. Bylo slyšet jen šumění řeky Merty. Dámy jako by se na vlnách Merty vrátily opět ke svým vzpomínkám. Stříbrné vlasy jim čechral májový větřík. Usmívaly se a kolem očí se jim tvořily vějířky vrásek. Vzpomínky, ve kterých se vracely ke chvílím svého mládí a rodinného štěstí, jim přinášely klid a spokojenost.

Když nastal čas vrátit se na svačinu, popřály jsme si vzájemně ještě hodně takových krásných společných okamžiků. Přála bych vám vidět ty živé oči a radostné úsměvy. Za to mi stojí tuhle práci vykonávat.

Přeji vám všem jen samé krásné sluníčkové dny.

Anna Komínková, pečovatelka Domova se zvláštním režimem